Začali jsme v roce 2008 a přesto se pokusíme nebýt vyčpělí. Standardní příspěvek se bude již poněkolikáté věnovat stavu informační bezpečnosti. Dozvíte se, jaké průšvihy se tento rok udály ve světě IT. Pokusíme se, aby přednáška byla srozumitelná i pro posluchače, kteří přijeli převážně kvůli welcome drinku. Letošní přednáška byla opět testována na dětech, dorostu a učitelkách. Na zdraví!

Jakub Urbanec je IT bezpečák. Pochází ze Západočeské univerzity. Rád Linux, Raspberry Pi a - přestože to do resumé nepatří – metal. Preferuje vi před emacs.

Radoslav Bodó pracoval v Laboratoři počítačových systémů, Centra informatizace a výpočetní techniky jako správce operačních systémů Linux a distribuovaného výpočetního prostředí Orion, se specializací na oblast bezpečnosti IS a služeb na platformě Java. V současné době je zaměstnancem CESNET a nadále se zabývá bezpečností.

V rámci přednášky se ponoříme do světa fascinujících molekulárních nástrojů – proteáz. Tyto enzymy jsou klíčové pro řadu biologických procesů a hrají také zásadní roli při vzniku a rozvoji mnoha onemocnění, včetně rakoviny. Prozkoumáme, jak dysregulovaná aktivita proteáz přispívá k růstu nádorů a metastazování, a podíváme se na jejich možné využití v diagnostice a léčbě nádorů. Od základních biologických aspektů se dostaneme až k nejnovějším inovacím v medicíně, které přinášejí nové možnosti v boji proti rakovině.

Petr Bušek působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na výzkum proteáz se zaměřením na jejich roli v patogenezi nádorů, především mozkových. Jeho výzkum usiluje o odhalení mechanismů, jimiž proteázy přispívají k rozvoji nádorů, a zároveň hledá nové možnosti jejich terapeutického cílení. Kromě toho se věnuje studiu nádorového mikroprostředí a jeho vlivu na nádorový růst. Vyučuje lékařskou biochemii a patobiochemii a dále pracuje jako lékař ve Všeobecné fakultní nemocnici.

Touha lidí létat je stará jako lidstvo samo, ale teprve relativně nedávné poznatky přírodních věd nám umožnily létat doopravdy. Jeden z nejdostupnějších, nejjednodušších a zároveň relativně bezpečných způsobů jak se vznést do výšin je využití padákového kluzáku - paragliding. Kus hadru, nějaké ty provázky a můžete vzlétnout tak, jak o tom staří řekové bájili, jak si to da Vinci představoval a jak o tom mnozí i dnes sní…

Rád bych se s vámi podělil o trochu teorie a spoustu zážitků, které mi létání dalo.

Karel Vrbenský se věnuje paraglidingu od roku 1996. Byl ve státní reprezentaci, účastnil se vícero mistrovství Evropy, světa a řady závodů světového poháru. Poté co založil rodinu se již mezinárodním závodům nevěnuje a létá “pouze” v rámci českého poháru paraglidingu.

„Zlomený šíp“ je kódový název amerického ministerstva obrany pro incidenty, při kterých došlo ke ztrátě jaderné zbraně, ale bez nebezpečí rozpoutání jaderné války. Takových havárií se v průběhu studené války stala celá řada a několik z nich vydá na zábavné vyprávění.

Jaroslav Houdek vystudoval obor Umělá inteligence na Katedře kybernetiky, Fakulty aplikovaných věd na Západočeské univerzitě. Většinu svého profesního života pracuje v ST Microelectronics, kde se věnuje aplikacím mikrokontrolerů v kryptografii, komunikaci a řízení.

V letošním roce jsme si připomněli 600. výročí úmrtí velkého českého vojevůdce Jana Žižky. Jeho ostatky, po staletí ztracené, byly snad nalezeny na konci roku 1910 v Čáslavi. Příběh však od počátku provázela řada kuriozit a kontroverzí, které v mnohém – včetně personálního překryvu – připomínají otázku rukopisů. Stejně jako ona, i otázka Žižkových ostatků je dnes asi, ale jen asi, za cenu vleklých sporů vyřešena. Podívejme se jak k památnému nálezu došlo, co mu předcházelo a co následovalo.

Zdeněk Šustr je vzděláním softwarový inženýr a dokonce někdy v práci programuje, ale jen za odměnu. Jinak udivuje své okolí nevšedními koníčky jako jsou samotářská jízda na motocyklu, typografie, budování sbírky logaritmických pravítek, a k posledku též zpracování příběhů tzv. “malé historie”, k nimž se řadí i zmíněný příběh ostatků Žižkových.

Přednáška představí na dobových i současných snímcích ikonické stavby, které vznikly v první polovině minulého století na newyorském Manhattanu. Řada z nich byla ve své době nejvyššími budovami světa, některé už bohužel neexisují. Často docházelo i ke kuriózním soubojům, která stavba bude nejvyšší, a to nejen mezi americkými městy, ale i v rámci Manhattanu. Budou představeni také tvůrci těchto pozoruhodných objektů, hlavní technická data staveb, jejich konstrukce, originální postupy i dobové komentáře. Na závěr budou prezentovány některé nerealizoané vize architektů.

Zdeněk Lukeš (*1954 v Praze) je architekt a historik architektury, absolvent Fakulty architektury ČVUT. Od roku 1990 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky. Je autorem řady výstav a publikací, odborných i populárně naučných statí o architektuře XIX. a XX. století. Pedagogicky působil na Umprum, Fakultě architektury v Liberci (děkan), New York University, nyní je docentem ČVUT v Praze.

Chcete se dozvědět více o životě těchto úžasných šelem? O vlčí smečce - rodině, jaké mají rituály, kde žijí, co a jak loví? Zajímá vás návrat vlka? Chcete vědět více o jejich rozšiřující se populaci v České republice a o problémech vyvstávajících s tím, že se tento náš staronový soused vrací na místa, kde po tisíciletí lovil a žil? Jak se daří zástupcům tzv. velkých šelem v člověkem přetvořené přírodě 21. století?

Přijďte na přednášku Romana Žaloudka, velkého fandy vlků, který měl téměř dva roky možnost z pozice vedoucího návštěvnického centra studovat vlčí smečku ve výběhu Národního parku Šumava na Srní, kde žije v současnosti 13 vlků a kam chodí pravidelně za plot na návštěvu šumavští vlci divocí.