Mezioborový seminář Štědronín 2026

Standardní příspěvek se bude, tak jako v předchozích letech, věnovat stavu informační bezpečnosti. Dozvíte se, jaké průšvihy se tento rok udály ve světě IT. Pokusíme se, aby přednáška byla srozumitelná i pro posluchače, kteří přijeli převážně kvůli welcome drinku. Letošní přednáška byla opět testována na dorostu a učitelkách. Na zdraví!

Jakub Urbanec je IT bezpečák. Pochází ze Západočeské univerzity. Rád Linux, Raspberry Pi a – přestože to do resumé nepatří – metal. Preferuje vim před emacs.

Jiří Gogela je badatel hrozeb (Threat researcher), pochází také ze Západočeské univerzity. Přestože to zní jako vytahování, tak ho tuze zajímá vše nové v IT – od železa po AI.

Znáte to, stojíte v krámu u regálu a přemýšlíte, na co máte chuť. Sladké – sušenky – s čokoládou – no né, co to je? To vypadá dobře, zkusím je taky. Tak to jste právě potěšili dušičku obalového designera 😊.

Jak vzniká obal, ve kterém kupujete potraviny? Kolik je v tom kreativy a kolik nutnosti? Rády se s vámi podělíme nejen o to, ale i cestu přes tiskárnu, balírnu, pár drbů z prodeje a náš vysněný cíl – recyklační linku (tady se moc neradujte :)

Petra Svobodová a Sandra Řízková jsou grafičky a ilustrátorky, momentálně pracují pro potravinářskou firmu Druid, kde spravují právě obaly.

Staroměstský orloj jsou středověké astronomické hodiny na Staroměstské radnici v Praze. Je to nejstarší hodinový stroj, který je stále v chodu na svém původním místě. Také je to nejvíce navštěvovaný orloj na světě. Vnitřní část orloje, kde se nachází hodinový stroj, není však veřejnosti přístupná. Návštěvníci často ani neví, co vše orloj ukazuje.

Cílem digitalizace bylo prezentovat digitální zobrazení všech částí Staroměstského orloje a zpřístupnit informace o orloji, jeho fungování a historickém vývoji. Přednáška je zaměřena na proces digitalizace, nikoli rozsáhlé povídání o historii orloje, astronomii či horologii.

Oldřich Linhart je počítačový grafik, absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT. Od roku 2018 začal spolupracovat se sdružením CESNET, zejména v oblasti digitalizace sbírkových předmětů. Od roku 2022 se stal zaměstnancem CESNET, kde ve stejné oblasti figuruje doteď.

Nanotechnologie nejsou vzdálenou budoucností, jsou všude kolem nás. V této přednášce se vydáme na cestu světem nepatrných rozměrů: od tranzistorů, které pohánějí každý telefon a počítač, až po vizi nanorobotů schopných opravovat lidské buňky. Ukážeme si, jak vůbec dokážeme tak malý svět pozorovat a vytvářet, tedy od elektronového mikroskopu, který odhaluje jednotlivé atomy, po další nástroje moderních laboratoří. Společně objevíme, proč se materiály v nanoměřítku chovají jinak než ty, které známe z běžného života, a jak to mění medicínu, elektroniku i energetiku.

Petr Viewegh (dříve publikující jako Petr Dvořák) je fyzik působící na Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a ve výzkumném centru CEITEC. Věnuje se nanofotonice — oboru na pomezí optiky a nanotechnologií, který zkoumá, jak ovládat světlo na úrovni menší, než je jeho vlnová délka, například pomocí optických metapovrchů. Vedle vědecké práce rád přibližuje svět nanotechnologií a astrofyziky i široké veřejnosti a ukazuje, že se skrývá v přístrojích, které máme denně na dosah ruky.

Původní druhy raků na území ČR, tedy rak říční (Astacus astacus) a rak kamenáč (Austropotamobius torrentium), společně se zdomácnělým druhem rakem bahenním (Pontastacus leptodactylus), jsou v dlouhodobém časovém horizontu na území našeho státu a našich sousedů na ústupu.

Potenciálními riziky pro jejich přežití do budoucna jsou mj. změny v kvalitě vodního prostředí, zejména jeho znečištění, morfologické změny vodních toků i vod stojatých, častější epizody sucha, ale především výskyt hnilečka račího (Aphanomyces astaci), původce račího moru a jeho přenašečů, několika nepůvodních druhů raků.

Račí mor zavlečený k nám ze Severní Ameriky v předminulém století je pro naše raky zcela letální a působí opakované masové úhyny na račích populacích napříč republikou. Nejen nemoc samotná je problém. Její výskyt a šíření jsou podpořeny přenašeči, kterými je několik nepůvodních druhů raků, konkrétně rak pruhovaný (Faxonius limosus), rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak mramorovaný (Procambarus virginalis) a letos detekovaný rak červený (Procambarus clarkii).

Použití nových metod detekce račího moru i jednotlivých druhů raků prozatím nepřináší data o tom, že by se situace pro původní druhy raků na našem území nějak lepšila. Postupy, jak račí mor či invazní druhy raků omezit či eliminovat, jsou komplikované či ne příliš funkční. Ze spektra možných metod prevence se jako ta jediná alespoň částečně účinná jeví osvěta prováděná na všech úrovních veřejnosti.

Přednáška naváže na loňský příspěvek o sršních a vosách a zaměří se na zbývající velkou skupinu blanokřídlého hmyzu. Povíme si jak čmeláci žijí, proč jsou důležití, co a kdo jim škodí. Kdo jsou nepřátelé čmeláků. Jak probíhá podpora čmeláků, jejich chov a ochrana.

Luděk Šulda je známý entomolog a přední český specialista na společenský hmyz, zejména sršně, vosy a čmeláky. Jejich chovu a studiu se věnuje již od dětství. Je autorem unikátní trasovací metody, díky níž se podařilo úspěšně vypátrat první hnízda invazní sršně asijské v České republice. Vedle toho je mistrem tradičního jihošaolinského kung fu s vlastní školou v Praze a Sedlčanech.