Po patnácti iteracích nastává změna - Jiří Gogela převzal otěže a v prezentaci bezpečnostních problémů tohoto roku nahradí nenahraditelné. Standardní příspěvek se bude věnovat stavu informační bezpečnosti. Dozvíte se, jaké průšvihy se tento rok udály ve světě IT. Pokusíme se, aby přednáška byla srozumitelná i pro posluchače, kteří přijeli převážně kvůli welcome drinku. Letošní přednáška byla opět testována na dorostu a učitelkách. Na zdraví!

Jakub Urbanec je IT bezpečák. Pochází ze Západočeské univerzity. Rád Linux, Raspberry Pi a - přestože to do resumé nepatří – metal. Preferuje vim před emacs.

Jiří Gogela je badatel hrozeb (Threat researcher), pochází také ze Západočeské univerzity. Přestože to zní jako vytahování, tak ho tuze zajímá vše nové v IT - od železa po AI.

Blackout se stal v kontextu nedávných rozsáhlých narušení spolehlivosti dodávky elektrické energie významným tématem odborných i celospolečenských diskusí. Často při nich dochází k záměně pojmů obecného výpadku a skutečného blackoutu i k dalším nepřesnostem při interpretaci událostí a konceptu fungování elektrizační soustavy. Je na místě se ptát, jak to s poruchami typu blackout skutečně jest, co znamenají pro přípravu provozu a řízení přenosové a distribuční soustavy a jak omezení jejich vzniku, jako součásti strategie zabezpečení spolehlivého napájení, ovlivňují rozsáhlé systémové investice. To je téma, které dostalo nový rozměr postupnou technickou a organizační přestavbou soustavy v souvislosti se změnou energetického spektra zdrojů směrem k distribuovaným obnovitelným a s tím spojeného posilování zvláště distribuční, ale i přenosové soustavy spolu s principy a nebývale technicky náročným řízením toků činných a jalových toků výkonu. Probíhající procesy restrukturalizace jsou sice plánovány technicky i ekonomicky jako postupné, přesto můžeme očekávat předpokládané i překvapivé problémy během této historické změny ovlivňující náš komfort využívání elektrické energie v lokálním i celoevropském měřítku. Příspěvek si klade za ambici zajistit základní pojmovou a principiální osvětu, připomenout významné historické poruchy napájení elektřinou, které lze za blackout považovat, rekapitulaci završit přehledem letošních událostí ve Španělsku a v ČR a konečně otevřít úvahy o jejich společných rysech i konsekvencích pro další rozvoj provozu elektrizační soustavy.

Karel Noháč – Během své kariéry se autor zaměřil na uplatnění provázanosti jeho dvou odborných specializací, sice elektroenergetiky a výpočetní techniky. V prvotních výzkumných a aplikačních pracích se jednalo o softwarové řešení nástrojů pro výpočet chodu a spolehlivosti elektrizační soustavy, elektrotepelné výpočty apod. Postupně se těžiště přesunulo k složitým analýzám dynamických soustav energetických systémů pomocí matematických simulačních výpočtů a experimentálního ověřování s moderní měřící technikou. V praxi se nejčastěji jedná o výpočty přechodných dějů v elektrizační soustavě na numerických modelech. Jako nástroj nejčastěji používal software DYNAST, který sám rozšířil o animační výstupní prostředky pro prezentační účely, a především o knihovnu elektroenergetických podpůrných prvků. Mezi další prostředky kromě všeobecných (MATLAB, Simulink, Simscape) patří EMTP, PS-CAD a PowerFactory. Aktuálně tíhne k open source řešením, jako jsou vývojové prostředky python a Lazarus, platforma Jupyter notebook, nebo analytické simulační prostředí Modelica. V poslední době se kromě klíčových témat dále zaměřuje na tvorbu software pro výpočty vlivu venkovních vedení na blízké plynovody a problematiku projektového návrhu venkovních vedení. Okrajově se věnoval rovněž výpočtům a měřením v oblasti světelné techniky. Odborná výzkumná činnost určovala jeho pedagogický profil zaměřením na uplatňování nových informačních technologií a modelování v elektroenergetice.

Čeká vás dobrodružný příběh pátrání po hnízdě sršně asijské. Dozvíte se, v čem tkví její nebezpečí, kde se u nás vlastně vzala, jak bolí její bodnutí, a řadu dalších zajímavostí ze života nejen sršní.

Luděk Šulda je známý entomolog a přední český specialista na společenský hmyz, zejména sršně, vosy a čmeláky. Jejich chovu a studiu se věnuje již od dětství. Je autorem unikátní trasovací metody, díky níž se podařilo úspěšně vypátrat první hnízda invazní sršně asijské v České republice. Vedle toho je mistrem tradičního jihošaolinského kung fu s vlastní školou v Praze a Sedlčanech.

Prezentace z prostředí operací srdce, nastíní celkový průřez oborem - state of the art. Hledání společného jazyka chirurgů a technicky zaměřených profesionálů. Co nás spojuje? Několik zajímavých případů pro ilustraci a na závěr se společně zamyslíme kam kardiochirurgie směřuje.

Viktor Zlocha je kardiochirug s více než 20letou praxí v oboru. Studoval na Univerzitě Karlově v Praze a následně pracoval v několika nemocnicích v ČR do roku 2013. Po krátké pracovní zkušenosti v Edinburghu ve Skotsku zamířil do Univerzitní nemocnice v Leicester v Anglii, kde působil celkem 10 let. Po návratu do ČR v roce 2023 vede kardiochirurgické oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.

Přednáška tentokrát představí mrakodrapy a jejich autory z období 1945-2025.

Zdeněk Lukeš je architekt a historik architektury, absolvent Fakulty architektury ČVUT. Od roku 1990 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky. Je autorem řady výstav a publikací, odborných i populárně naučných statí o architektuře XIX. a XX. století. Pedagogicky působil na Umprum, Fakultě architektury v Liberci (děkan), New York University, nyní je docentem ČVUT v Praze.

Po začátku “plnohodnotné” invaze na Ukrajinu v únoru 2022 začaly debaty nad zajištěním mezinárodní spravedlnosti za spáchání zločinu agrese. Tyto debaty se dotýkají jak rozsahu jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, která je sice právně dostatečně rozsáhlá ale její aktivaci brání politické důvody, tak se dotýkají zřízení nového tribunálu vybaveného jurisdikcí stíhat osoby podezřelé z protiprávního rozhodnutí směřujícího k použití síly v agresivní válce. Mezi uvažované varianty tribunálu patřily mezinárodní, hybridní a domácí. Příspěvek se zamyslí nad právními důvody těchto možností a dopady nakonec vybraného modelu hybridního spočívajícího v tribunálu zřízeného na základě dohody mezi Radou Evropy a Ukrajinou.

Milan Lipovský je odborným asistentem na Katedře mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ve své akademické činnosti se věnuje především mezinárodnímu trestnímu právu a právu mezinárodního míru a bezpečnosti. Mezi jeho publikace v současnosti připravované k tisku patří například kolektivní monografie věnovaná tématu nového Zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaného vůči Ukrajině.